Historie

Historický vývoj lesního majetku

Město Znojmo vlastní v současné době poměrně rozsáhlé lesy, nejen na svých přímo spravovaných katastrálních územích (Znojmo - město, Hradiště) ale i v dalších 12 katastrech obcí ležících severozápadně od Znojma, přičemž nejvzdálenější městský lesní majetek leží více než 30 km od vlastního Znojma. Proč byl tento majetek nakupován, v tak na tehdejší dobu značné vzdálenosti od města Znojma, můžeme dnes již jen odhadovat, jisté však je, že díky řadě rozhodnutí tehdejších radních, purkmistrů a starostů má dnes město Znojmo velice kvalitní lesní majetek, který mu v minulosti vždy přinášel a dnes opět přináší nemalý prospěch.. Kolem roku 1900 byl např. průměrný roční příjem z městských lesů zhruba 48.000 K, přičemž roční plat okresního úředníka byl 1.400.-Kč a např. roční příjem havíře 985 K a kdy bochník chleba stál 0.26 K, kilo hovězího 1.30 K, litr mléka 0.26 K a metrák brambor 5.33 K. Ceny tehdy tvořily zhruba 1% dnešních cen, znamená to tedy, že roční výnos 48.000 K by odpovídal dnešnímu výnosu 4.8 mil.Kč. Vzhledem k tomu, že nájem za lesní pozemky, který dnes Městské lesy Znojmo odvádí městu Znojmu se také blíží této částce, lze usuzovat, že výnos z městského lesa pro městskou pokladnu je stálým a pravidelným příjmem po dlouhá staletí. Další písemný záznam říká, že v letech 1934/35 byl zisk z městských lesů asi 206 tis.K.

První lesní pozemky, které město vlastnilo nebyly příliš rozsáhlé a jednalo se o porosty na vlastním území dnešního města Znojma a na katastrech obcí v jeho těsné blízkosti ( Mansberg, Louka apod.). Mimo území města byl první lesní majetek ( tzv.Dolní statek) o výměře 411 ha zakoupen v roce 1527 od probošství olbramkostelského, kdy olomoucký biskup Stanislav a poslední probošt olbramkostelský Jan z Doubravky, prodali majetek probošství městu Znojmu.

V roce 1579 byl lesní majetek města Znojma rozšířen zakoupením tzv. Horního statku od hraběnky Běhunky z Lichtenberka a jejího manžela Marguarda Rajeckého z Mirova. Tento Horní statek měl výměru lesa kolem 1250 ha a sestával ze dvou částí. Větší část se rozkládala mezi dnešními obcemi Zálesí, Blížkovice a Ctidružice a měla výměru 975 ha a menší část východně od Ctidružic měla 275 ha. Kupní cena za celý tento majetek činila 28.500 tolarů a historické prameny uvádí, že byl zakoupen z peněz získaných z prodeje šperků, které za tímto účelem městu Znojmu věnovaly tehdejší měšťanostky, tedy obyvatelky města Znojma.

K dalšímu nákupu lesa došlo až v roce 1860, kdy byl městem Znojmem zakoupen za 338.506.80 zlatých r.m. statek Police u Jemnice o rozloze 478 ha. Tento statek byl však po 12 letech v roce 1872 prakticky za tutéž cenu opět prodán, údajně z důvodu nedostatku peněz na vybudování kanalizace a dalšího nutného vybavení města. Prodej tohoto statku byl jediným případem v celé sledované historii města Znojma, kdy byl městem prodán les. Po celé, zde uváděné období, byl jinak les pouze nakupován a lesní majetek města Znojma byl rozmnožován. Další nákupy se děly již ve 20.století . V roce 1902 bylo ke 411 ha tzv.Dolního statku přikoupeno od knížete Jiřího Lobkowitze 144 ha v oblasti dnešních Hostěrádek za 156.000 K. V roce 1925 byla 4.dubna podepsána kupní smlouva mezi baronem Wilhelmem Ofenheimem, majitelem jevišovického panství a městem Znojmem o koupi 166.10 ha lesů a 6.68 ha zemědělské půdy v okolí obce Pavlice za 650.000 Kč. 4.září 1926 bylo městským zastupitelstvem rozhodnuto o dalším rozšíření lesního majetku města Znojma a to nákupem části lesních pozemků z velkostatku Vranov a rok poté 23.11.1927 byla podepsána mezi hrabětem Adamem Zbigniewem Leo Stadnickim, majitelem vranovského velkostatku a městem Znojmem kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zakoupení převážně lesních pozemků v oblasti Šumné a Vracovic o celkové výměře 312.21 ha za 624.425.-Kč. Dále bylo v roce 1926 od Řádu křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti získáno část lesních porostů na pravém břehu potoka Gránického a levém břehu Dyje až k Trausnicím o celkové výměře 78.34 ha. Výměra městských lesů byla zvýšena v letech 1924 - 27 o dalších 73 ha, které vznikly zalesněním holých strání, péčí tehdejšího Zalesňovacího a okrašlovacího spolku.

V roce 1927, k datu 1.6. byl dále za 372.639.-Kč zakoupen les od majitele panství Bítov barona Jiřího Haaseho Hasenfelse, jednalo se o 24.02 ha lesů a 3.79 ha zemědělské půdy v oblasti dnes nazývané Xery, mezi obcemi Blížkovice a Zálesí a 111 ha lesa nacházejícího se mezi obcí Zálesí a dnešní Vranovskou přehradou. Kupní smlouva byla podepsána 28.6.1928. Les o výměře 111 ha mezi obcí Zálesí a přehradou byl pak v roce 1948 předán státu, jako podmínka pro příděl 650 ha lesních pozemků po Řádu křížovníků s červenou hvězdou v okolí Hradiště a Mašovic. V roce 1947 žádalo Město Znojmo o příděl celkem 4.426 ha lesních pozemků z tehdy prováděné revize první pozemkové reformy. Jednalo se o majetek Řádu křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti, Lesy Konventu Dominikánů ve Tvořihrázi, dále majetek velkostatku Kravsko, velkostatku Vranov nad Dyjí a lesy velkostatku Plaveč. Žádost byla odůvodněna ucelením majetku města, případně zlepšením podmínek pro hospodaření města Znojma. Této žádosti však bylo vyhověno pouze z malé části a to u bývalého majetku Řádu křížovníků s červenou hvězdou, který navazoval v oblasti Hradiště bezprostředně na porosty získané od křížovníků již v roce 1926 a kde již město Znojmo od roku 1945 vykonávalo národní správu. Tento les o výměře 650 ha byl městu Znojmu přidělen dvěma přídělovými listinami tehdejšího ministerstva zemědělství a to nejprve 605 ha přídělovou listinou ze dne 13.9.1949, poté 46 ha další přídělovou listinou vydanou 22.5.1950.

Postupnými nákupy a kroky uskutečňovanými po dlouhá staletí vlastnilo město Znojmo koncem roku 1949 lesní majetek o celkové výměře 3.173 ha. Vzápětí však pod vlivem únorového převratu začalo docházet k postupnému zestátňování majetků. Nejprve bylo zákonem č. 279/49 Sb.a vládním nařízením č. 90/50 Sb.zrušeno obecní kmenové jmění a obecní majetek byl prohlášen za národní. Rozpočty obcí byly přímo napojeny na státní rozpočet a to vše prakticky znamenalo zestátnění majetku obcí. Vládním nařízením č. 124/50 Sb. byly zřízeny správy lesního hospodářství a na všechny obce začal být vyvíjen nátlak na odevzdání lesních majetků této státní správě. Také MNV ve Znojmě podlehl tomuto tlaku a k 31.12.1951 odevzdal majetkový soubor lesního hospodářství do operativní správy ministerstva lesů a dřevařského průmyslu, tedy státu. Zápisem ze dne 19.ledna 1952 bylo státu předáno 3.106 ha lesních pozemků a 258 ha zemědělských a ostatních pozemků. V majetku města bylo ponecháno pouze 40 ha zemědělských a 67 ha lesních pozemků přímo na k.ú. Znojmo,Horní předměstí,Hradiště, Mansberk a Nové sady.

Zemské desky - XVI.století

Kniha pana Artleba Černohorského z Boskovic - 1527 Stanislav, z Boží milosti biskup olomúcský, pán dědičný podací proboštví 1) olbramkostelského a Jan z Doubravky a z Hradiště, téhož proboštví 1) probošt poslední , purgmistru a radě města Znojma, ynějším i jich budúcím potomkóm, naše zvláštní zpupné zboží, totižto svrchu dotčené probošství olbramkostelské, jmenovitě ves Olbramkostel, blíž Znojma ležící, ves pustú Žiruotky, ves pustú Moskovice u Rausnpruku s dvory, i s tím dvorem v Běhařovicích svobodným, s rolí oranú i neoranú, s lukami, s pastvami, s pastviščemi, s horami, s doly, s háji, s luhy, s čižbami, s vrbinami, s chrastinami, s křovinami, s hony, s lovy, s lidmi platnými i neplatnými, s robotami, s užitky a s puožitky, i se všemipoplatky, s rybníky, rybniščemi, s potoky tekúcimi i netekúcimi, s jezery, se vším plným právem panstvím a příslušenstvím, jakž ty svrchu jmenované vsi od starodávna v svých mezech a hraniciech a každá zvlášč záleží a vyměřena jest a jakýmž kolivěk jmény mohú jmenována býti, jakž jsme toho všeho sami v držení a užívání byli, i s kostelním podacím v Olbramkostele, item šest polúláníkuov v Jakubově, platných, item desátek obilný v Tupešiciech, nic sobě, ani našim budúcím potomkóm, biskupom olomúcským, v tom a na tom probošství a na těch všech všech svrchu dotčených práva, panství ani vlastenství nepozuostavuje, kromě toho samého, což nález panský mezi námi a panem Albrechtem z Lichtmburka, zástupčím pana Artleba z Boskovic v sobě zavírá a nač sevztahuje, totižto na opravu a tej opravy vrchnost, než to všecko ve desky 2) zemské vkládáme a vpisujem svrchupsaným měšťanóm znojemským a potomkóm jich k vlastnímu jmění, držení a dědičnému jich užívání.